Obrázek - Materiály

Materiály

Účelem těchto řádků je podat vám základní informace o textilních materiálech. Pokud se vám bude chtít číst, čtěte. Pokud se vám nebude chtít číst a zajímá vás, ráda vám povím při osobní konzultaci vašeho originálního modelu od HAPUPA.
 
Textilní vlákna mohou být různého původu, který pak spolu s jejich zpracováním určuje vlastnosti materiálu. Můžete tak i na svých oděvech pozorovat, zda jsou příjemné na omak, splývavé nebo naopak stabilně drží tvar, více či méně pohlcující tělesný pot, mačkavé nebo zcela bez jakéhokoliv pomačkání, i když je máte oblečené celý den, či další vlastnosti. Různé materiály se hodí pro různé příležitosti a mnohdy i materiály, které mají jednu vlastnost méně přívětivou (jako například len vysokou mačkavost), vyvažují vlastnosti perfektní (u zmíněného lnu třeba příjemný chladivý pocit pohodlí v teplých dnech).
 
Historicky pravděpodobně nejstarším používaným textilním materiálem (pokud tedy pomineme listy fíkovníku z doby Adama a Evy) byla vlna. Postupně lidé přicházeli i na další vlákna živočišného (např. vlna, králičí srst, hedvábí) či rostlinného původu (např. bavlna, len, konopí, juta, sisal). A mnohem později s pokrokem vědy v první polovině 20. století si v textilním průmyslu nacházejí své nezastupitelné místo vlákna chemická (např. viskózová, acetátová), a také jejich významná podskupina chemická vlákna ze syntetických polymerů (např. polyamidová, polyesterová, polyakrylonitrilová).
 
Syntetická vlákna dávají textiliím mnoho výhodných vlastností, která při použití přírodních vláken nelze dosáhnout (např. nemačkavost, malá hmotnost, značná trvanlivost, snadná údržba – praní, rychlé sušení, menší nutnost žehlení). Umožňují také bohatší vzorování textilií. Mají však i některé nevýhody – sklon ke vzniku elektrostatického náboje, malá navlhavost, nepříjemný omak.
 
Proto se různá vlákna směsují a používají různé techniky zpracování do oděvních textilií. A samozřejmě jako v každém odvětví objevíte látky bídné kvality, ale i látky vysoce kvalitní, které  vám mohou sloužit a dělat radost po mnoho let.
 
Pojďme se podívat na vlákna a materiály v několika bodech: 
 

BAVLNA

…přírodní vlákno rostlinného původu získávané ze semen bavlníku

  • Bavlna byla známa již ve 3. a 4. tisíciletí před naším letopočtem.
  • Pěstuje se v subtropickém pásmu a existuje mnoho odrůd, z nichž získaná vlákna mohou mít i jiné vlastnosti.
  • Pravděpodobně nejrozšířenější je pěstování bavlníku srstnatého, jehož výška dosahuje asi 1,5 metru. Po odkvětu bavlník vytváří plody se semeny, která jsou pokryta chmýřím – toto chmýří je právě bavlněné vlákno. Při dozrávání tobolky praskají a začínají se z nich uvolňovat chomáčky bavlny. Někdy taky můžete větvičky s chmýřím koupit usušené v obchodech s dekoracemi, zkuste se schválně zeptat ve svém okolí, budete překvapené třeba stejně jako já, že jste je už znaly.
  • Bavlna se skládá přibližně z 90 % celulózy, zbytek tvoří voda, bílkoviny, tuky a vosky.
  • Samotná bavlněná vlákna mývají délku 10 až 60 mm (čím delší tím kvalitnější).
  • Také zralost je u bavlny důležitým parametrem (obecně platí, čím zralejší, tím kvalitnější).
  • Čím je vlákno kvalitnější, tím má větší lesk, lepší mechanické vlastnosti a lépe se barví.
  • Vlastnosti bavlny: dobrá savost, tažnost a pružnost je nízká, dobře se barví, má malý sklon ke vzniku elektrostatického náboje, má dobrou tvárnost (získaný tvar však neudrží).
  • Bavlna se často v materiálech kombinuje se syntetickými vlákny tak, aby bylo využito právě dobrých vlastností bavlny (savost a malý sklon ke vzniku elektrostatického náboje) i syntetických vláken (např. nemačkavost, nižší sráživost, pevnost, odolnost v oděru).

 

KAPOK

…přírodní vlákno rostlinného původu získávané ze semen stejnojmenné rostliny (někdy také nazývané stromová bavlna)

  • Pěstuje se v tropech a subtropech.
  • Vlákna mají malou pevnost a pružnost, ve srovnání s bavlnou mají větší lumen, tj. prostřední část vlákna, která má na svědomí dobrou hřejivost, a využívá se tak především jako výplň do polštářů, přikrývek a matrací v čalounictví. Má také malou smáčivost, pro kterou se využívá při výrobě záchranných pásů a vest.

 

LEN

…přírodní vlákno rostlinného původu získávané ze stonků

  • Rovněž jedna z nejstarších textilních surovin. Ze stonků se získává textilní vlákno, ale využívají se také semena, ze kterých se lisuje olej, a pazdeří (dřevnaté části stonku), ze kterého se vyrábějí desky. Rovněž existuje mnoho odrůd více či méně vhodných pro jednotlivé účely.
  • Přadný len se pěstuje především v podhůří, kde je dostatek srážek.
  • Vegetační doba lnu je 90 až 100 dní a jeho pěstování ale i sklízení a zpracování podléhá přísným pravidlům tak, aby získaná vlákna byla co nejkvalitnější.
  • Třené vlákno má délku 50 až 80 cm a je tvořeno elementárními vláky s průměrnou délkou 32 mm. Lněné vlákno se skládá asi z 80 % celulózy, dále z ligninu, tuku, vosku a pektinů.
  • Vlákna se vyznačují vysokou pevností a nízkou tažností. Mají velkou navlhavost, protože mohou přijmout až 30 % vody a přitom nejsou na omak mokrá.
  • Lněná vlákna jsou hladká, obsahují málo vzduchu a dobře vedou teplo, proto je jejich hřejivost menší než hřejivost bavlněných vláken. A lněná vlákna působí na omak dokonce chladivým dojmem (tedy mají ideální použití právě v teplém období – na šaty, košile, kalhoty).
  • Dobře snáší i vyšší teploty přes 200 ºC.

 

KONOPÍ

…přírodní vlákno rostlinného původu získávané ze stonků

  • Základní vlákno má délku 25 mm. Svazek elementárních vláken pak tvoří technické vlákno o délce 1 až 2 m.
  • Konopné vlákno je velice pevné a zhotovují se z něj provaznické výrobky, popruhy a plachtoviny.

 

JUTA

…přírodní vlákno rostlinného původu získávané ze stonků jutovníku, který se pěstuje v tropech

  • Jutová vlákna jsou velmi dlouhá. Využívají se zejména při výrobě obalových tkanin, pytlů, ale i nábytkových a dekoračních textilií, a jistě znáte jutu jako dobrého pomocníka při zazimování rostlin například na balkóně, má totiž velmi dobré izolační vlastnosti.

 

SISAL

…přírodní vlákno rostlinného původu získávané z listů rostliny agave sisalana perrine

  • Sisalová vlákna jsou poměrně tuhá a hrubá, proto se příze z nich používají na koberce, lana či nábytkové tkaniny. Pro svou tuhost není ke zhotovení oděvu vhodný.

 

KOKOSOVÁ VLÁKNA

…přírodní vlákna rostlinného původu získaná z plodů (z kůrové vrstvy plodů) kokosové palmy

  • Znáte jistě především jako rohožky či koberce. Používá se ale také v kartáčnictví či provaznictví.

 

OVČÍ VLNA

…přírodní vlákno živočišného původu získané z ovčí srsti

  • Platí bezesporu za nejdůležitější textilní vlákno živočišného původu. Využívá se již několik tisíc let. První známky jsou dochovány již z období Mezopotámie.
  • Vlna tvoří na ovcích souvislou vrstvu, kterou nazýváme rouno. Rouno má na různých částech stejné ovečky jinou kvalitu (nejkvalitnější je na lopatkách a bocích ovce).
  • Různá plemena ovcí jsou specifická pro různé zeměpisné oblasti, a také jejich rouno je rozdílné a má tak i specifické vlastnosti. Např. ovčí vlna merino z novozélandských ovcí je kratší, jemná a velice kvalitní. Ale i anglické, kříženecké či nížinné ovce nám dávají kvalitní vlákna, abychom využili jejich úžasných tepelných vlastností.
  • Vlněné vlákno obsahuje keratin, pigment a chemicky vázanou vodu.
  • Délka vlněných vláken je 50 až 400 mm. Vlna se vyznačuje obloučkovitostí (lidově můžeme říci kadeřením), čím je ovce „kudrnatější“, tím je zpravidla vlna jemnější.
  • Pevnost je nižší než u vláken rostlinného původu. Mají ale vysokou tažnost, která se za mokra ještě zvyšuje – a to je právě důvod, proč bychom měli vlněné tkaniny jen velice jemně ždímat a sušit ideálně ve vodorovné poloze, aby se nám oděv při sušení nevytahoval.
  • Vlněné vlákno má výbornou pružnost a velmi dobrou tvárnost.
  • Přijímá velmi dobře vlhkost, aniž by byla na omak mokrá, proto se velmi dobře hodí také na sportovní oděvy, kdy pojímá pot.
  • Vlna má velmi dobré tepelně izolační vlastnosti.
  • Při žehlení buďte ostražití  – snese teplotu 150 až 160 ºC, avšak tepelný proces, lépe řečeno „sražení“ je u vlněného materiálu nevratné. (Ideálně sušte ve vodorovné poloze, a po vysušení nechte vyvěsit jeden dva dny a až pak žehlete.)
  • Na vlnu si někdy mohou dělat zálusk moli (můžeme ochránit v šatníku například pytlíčkem s levandulí).
  • Vlna má široké možnosti použití především při výrobě šatů, obleků, plášťů, ale i přikrývek, koberců…

 

VELBLOUDÍ SRST

…přírodní vlákno živočišného původu

  • Využívá se při výrobě mimořádně lehkých a hřejivých plášťovin a přikrývek.

 

MOHÉROVÁ VLNA

…přírodní vlákno živočišného původu, srst kozy angorské

  • Je dlouhá, nepatrně zkadeřená, pružná a hedvábně lesklá. Vhodná pro tkaniny na dámské pláště, plyše, a hojně využívána v přízích pro ruční pletení.

 

KAŠMÍROVÁ VLNA

…přírodní vlákno živočišného původu, srst kozy kašmírské

  • Velmi heboučká a jemná, ideální pro lehké šaty, šály, šátky, plédy…

 

KRÁLICÍ A ZAJEČÍ CHLUPY

…přírodní vlákna živočišného původu

  • Základní materiál pro výrobu klobouků. Vlákna jsou velmi měkké na omak. Určitě znáte jako heboučké malé chloupky vnitřní vložky vest či kabátů hodně využívané především v dřívějších dobách při práci na zahrádce.

 

PŘÍRODNÍ HEDVÁBÍ

…přírodní vlákno živočišného původu, výměšek snovacích žláz housenek nočních motýlů – bourců

  • Vlákna přírodního hedvábí dosahuje až téměř neuvěřitelných 400 až 1000 metrů. Na pohled jsou hladká, jejich průřez připomíná trojúhelník, proto mívají hedvábné látky na pohled lesk. Hedvábná vlákna jsou pevná, mají dobrou tažnost a pružnost. Snadno přijímají vlhkost. Krátkodobě snesou teplotu 130 až 140 °C, doporučuje se však žehlit velmi obezřetně a nejlépe přes vlhkou prostěrku.
  • Přírodní hedvábí se pro svou lehkost využívá na dámské šatovky, šátky, pánské košile či kravaty.

 

VISKÓZA

…chemické vlákno z regenerované celulózy, získávané z buničiny, která se získává z rozemletého dřeva (zpravidla smrků a buků)

  • Výhodou viskózových vláken je malý sklon k tvorbě žmolků. V porovnání s bavlněnými vlákny jsou méně pevná a odolnost vůči oděru je poměrně nízká. Jsou náchylná k mačkavosti, elastičnost je nízká. Viskózová vlákna mají značnou navlhavost. Teplota praní pro textilie s viskózovými vlákny je do 70 °C a teplota žehlení do 140 °C.
  • Výhodou je také to, že nemají sklon k tvorbě elektrostatického náboje.
  • Mezi modifikovaná viskózová vlákna patří vlákna modalová, která se vyznačují vysokou pevností, hlavně zamokra, mají dobrou tvarovou stálost a příjemný omak. Ve srovnání s běžnými viskózovými vlákny mají zlepšené užitné vlastnosti.

 

ACETÁTOVÁ VLÁKNA

…chemická vlákna z derivátů celulózy

  • Surovinou pro výrobu jsou lintry, tj. krátká bavlněná vlákna, nebo vysoce zušlechtěná buničina.
  • Textilie z acetátových vláken mají příjemný omak, lesk a velkou splývavost. Těmito vlastnostmi se podobají přírodnímu hedvábí. Vlákna jsou termoplastické, proto při žehlení velice opatrně, maximální teplota žehlení do 100 °C.
  • Vlákna mají malou navlhavost a sklon k vytvoření elektrostatického náboje, proto je vhodné použít při praní aviváž. Jsou vhodná na textilie hedvábného charakteru, hojně se také využívají jako podšívkové tkaniny.

 

POLYAMIDOVÁ VLÁKNA

…chemická vlákna ze syntetických polymerů

  • Vyráběná ze dvou syntetických vláknotvorných polymerů – polyamidu 6 nebo polyamidu 6.6. Polymery se zvlákňují z taveniny. Asi nemá cenu zabíhat do podrobností chemických reakcí, proto se raději pojďme podívat rovnou na vlastnosti takovýchto vláken.
  • Pokud vám nic neříká ten dlouhý název, pak vám jistě budou dobře známa některá obchodní označení – Silon, Chemlon, Nylon či Dederon.
  • Vlákna jsou pevná a elastická, mají vynikající odolnost vůči oděru a dobrou tvarovou stálost. Nevýhodou bývá malá navlhavost (např. že nesají pot) a velký sklon ke vzniku elektrostatického náboje (a tedy následná nutnost použití aviváží při praní, nebo se již při výrobě zajišťuje antistatická úprava).
  • Výrobky s polyamidovými vlákny lze prát při teplotě do 40 °C a žehlit při teplotě do 150 °C.
  • Používají se na dámské punčochové zboží, pří výrobě dámského spodního prádla i pro svrchní ošacení (např. sportovní oděvy), ale i v bytovém textilu (záclony, potahy, koberce).  

 

POLYESTEROVÁ VLÁKNA

…chemická vlákna ze syntetických polymerů

  • Mají mezi textilními vlákny v současné době své nezastupitelné místo.
  • Opět je můžete znát pod mnohými obchodními názvy jako Tesil, Slotera, Crimplene…
  • Mají vysokou elastičnost, značnou odolnost vůči oděru a vynikající odolnost vůči působení světla a slunečních paprsků. Ale jsou méně navlhavá a mají rovněž vysoký sklon ke tvorbě elektrostatického náboje. Mají horší barvitelnost – nevýhody se však vyvažují směsováním či dalšími úpravami při výrobě textilií.
  • Jsou odolné vůči vyšším teplotám, přesto i oděvy s těmito vlákny doporučuji žehlit velmi obezřetně, i když samotná polyesterová vlákna snesou teplotu při žehlení do 200 °C.
  • Polyesterová vlákna mají pro své vlastnosti široké možnosti použití v oděvních i bytových textiliích.

 

POLYAKRYLONITROLOVÁ VLÁKNA

…chemická vlákna ze syntetických polymerů – výchozím produktem je akrilonitril

  • Vlákna mají velkou tepelně izolační schopnost a příjemný omak, proto v mnohých oděvech nahrazují vlnu. Schválně se podívejte na cedulku některých vašich svetrů, možná tam tuto značku najdete.
  • Výrobky z těchto vláken lze prát při teplotě do 40 °C, i tak je to ale pohodlnější než u vlny, která téměř vždy vyžaduje chemické čištění nebo jen vlažnou vodu. PAD vlákna se zpravidla nežehlí, nebo jen velmi obezřetně při teplotě do 110 °C. Samotná mívají sklon ke tvorbě žmolků a ke vzniku elektrostatického náboje.
  • Využívají se ve směsových materiálech s vlnou, hlavně v pletených ošaceních, ručních pletacích přízích aj. Z obchodních názvů zmiňme Acrylan, Dralon, Wolpryla, Orlon apod.

 

O dalších vláknech přidám informace zase později.

Příjemný den vám přeje HAPUPA