co nás naučí praní v ruce?
Rozbila se mi pračka. Nárok na to má, sloužila mi snad patnáct let a sloužila skvěle. A víte co? Když jsem prala várku prádla v ruce, vzpomněla jsem si na dobu, kdy jsem pračku neměla. Dokonce jsem si uvědomila i dost pozitiv, které ruční praní má.
- Posilování – rozhýbala jsem svoje tělo, funguje jako dobré cvičení. Taky ždímání v ruce je docela dřina a procvičila jsem pevný stisk rukou a rotaci v zápěstí.
- Uvědomění, že některé látky pouští barvu i při pouhém namočení do vlažné vody – a že možná takové ve svém šatníku nechcete.
- Vděčnost – za vodu, za lidi, kteří pracují v čističkách a v celém vodohospodářském řetězci.
- Čas k rozjímání – ano, fyzická aktivita je tak automatická, že svou hlavu můžu poslat na špacír, nechat bloumat myšlenky a třeba i něco v klidu promyslet.
- Vzpomínání – na babičku, která zarytě pračku nechtěla, a když jsme jí ji koupili k osmdesátinám, tak u ní vždycky seděla na malé židličce a koukala, jak se točí. Dnes už možná vím proč.
Jsem ráda, že moje pračka nakonec už zase pere. A samozřejmě, tak jako často, to byla moje chyba, protože jsem ji špatně zavřela a ona pracovala na prázdno a spadl řemen. A tak teď sedím u pračky na židličce a pouštím myšlenky volně se toulat… Asi pračce občas naordinuji zdravotní dovolenou, abych jí někdy pomohla.
